|
|
Právní a ekonomické aspekty vstupu České republiky do eurozóny
Žáček, Ondřej ; Vybíral, Roman (oponent)
Právní a ekonomické aspekty vstupu České republiky do eurozóny Abstrakt Disertační práce odpovídá na řadu otázek, které se týkají vstupu ČR do eurozóny. Základním východiskem je, že vstup do eurozóny nespočívá pouze ve změně národní měny, ale je nutné jej vnímat komplexněji v podobě přechodu státu do třetí etapy hospodářské a měnové unie, která se dynamicky institucionálně vyvíjí. Hlavní závěry disertační práce jsou následující. Za podmínky vstupu do eurozóny nelze považovat pouze tradičně uváděná maastrichtská konvergenční kritéria tak, jak jsou výslovně formulována v primárním právu. Při vyhodnocování plnění těchto kritérií ze strany Evropské komise a Evropské centrální banky jsou relevantní i mimoprávní aspekty. Zároveň došlo v eurozóně ke vzniku řady nových institucí jako je bankovní unie či Evropský mechanismus stability, které tato kritéria nezohledňují. To zároveň potvrzuje, že vstup do eurozóny nelze zužovat na změnu používané měny. Důležitým závěrem rovněž je, že vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je nezbytný pro splnění jednoho z konvergenčních kritérií, není pouhým formálním úkonem. Z přístupových procesů Bulharska a Chorvatska vyplývá, že i vstup do ERM II je podmíněn splněním řady kritérií, o nichž se však unijní právo nezmiňuje. Ve vztahu k České republice je klíčový další závěr,...
|
|
|
Právní a ekonomické aspekty vstupu České republiky do eurozóny
Žáček, Ondřej ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Karfíková, Marie (oponent) ; Papoušková, Zdenka (oponent)
Právní a ekonomické aspekty vstupu České republiky do eurozóny Abstrakt Disertační práce odpovídá na řadu otázek, které se týkají vstupu ČR do eurozóny. Základním východiskem je, že vstup do eurozóny nespočívá pouze ve změně národní měny, ale je nutné jej vnímat komplexněji v podobě přechodu státu do třetí etapy hospodářské a měnové unie, která se dynamicky institucionálně vyvíjí. Hlavní závěry disertační práce jsou následující. Za podmínky vstupu do eurozóny nelze považovat pouze tradičně uváděná maastrichtská konvergenční kritéria tak, jak jsou výslovně formulována v primárním právu. Při vyhodnocování plnění těchto kritérií ze strany Evropské komise a Evropské centrální banky jsou relevantní i mimoprávní aspekty. Zároveň došlo v eurozóně ke vzniku řady nových institucí jako je bankovní unie či Evropský mechanismus stability, které tato kritéria nezohledňují. To zároveň potvrzuje, že vstup do eurozóny nelze zužovat na změnu používané měny. Důležitým závěrem rovněž je, že vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je nezbytný pro splnění jednoho z konvergenčních kritérií, není pouhým formálním úkonem. Z přístupových procesů Bulharska a Chorvatska vyplývá, že i vstup do ERM II je podmíněn splněním řady kritérií, o nichž se však unijní právo nezmiňuje. Ve vztahu k České republice je klíčový další závěr,...
|
|
|
Přijetí eura v ČR
KLÁSKOVÁ, Lucie
Bakalářská práce seznamuje s problematikou teoretického přijetí eura v České republice, ke kterému se při vstupu do Evropské Unie v roce 2004 zavázala. Pevné datum přijetí prozatím stanovené není i přes to, že část podmínek vstupu ČR již v minulosti splňovala. Hlavním předpokladem přijetí eura je rozhodnutí vlády a splnění všech konvergenčních kritérií. Cílem práce je analyzovat postup přechodu ČR do eurozóny se všemi ekonomickými a právními aspekty. Práce popisuje historický vývoj Evropské měnové unie, její současnou podobu, scénáře přijetí eura a národní plán. Jsou zodpovězeny otázky na to, kdy a jak je nejvhodnější euro přijmout a jaké jsou hlavní přínosy a rizika. Na závěr je popsán a zhodnocen postup plnění konvergenčních kritérií a změn vyplývajících z přechodu na jednotnou měnu.
|
|
|
Připravenost České republiky k přijetí eura
Zárubová, Jana
Cílem této práce je zhodnotit připravenost České republiky k přijetí eura. V rámci tohoto cíle je vysvětlen pojem měnová unie, evropská centrální banka a popsán historický vývoj, který stál za vznikem eurozóny. Dále se práce zabývá výhodami a nevýhodami plynoucích z přijetí eura. Připravenost k přijetí eura je hodnocena pomocí kritérií nominální a reálné konvergence, která jsou nejdříve teoreticky charakterizována a následně pomocí dostupných dat zhodnocena. Poslední kapitola se zabývá názorem občanů ČR a představitelů současné i minulých vlád ČR, který zaujímají v otázce přijetí eura.
|
|
|
Integrace Litvy do eurozóny a její dopady na ekonomiku a veřejné mínění
Kachlíková, Eva
Předmětem této bakalářské práce je definice politické cesty Litvy do eurozóny a výzkum krátkodobého dopadu přijetí eura na ekonomiku. Teoretická část se věnuje vymezení historického vývoje Litvy v rámci regionální spolupráce. Zabývá se plněním maastrichtských konvergenčních kritérií, které definují připravenost vstupu Litvy do eurozóny. Výzkumná část se věnuje interpretaci ekonomických indikátorů v rámci Litevské republiky. Dále využívá průzkumu veřejného mínění, kdy se práce snaží zhodnotit očekávání občanů s reálnými ekonomickými dopady. Průzkum veřejného mínění vychází z dat Eurobarometru pod záštitou Evropské komise.
|
|
|
Česká národní banka, právní postavení a náplň činnosti
Semecký, Petr ; Bakeš, Milan (vedoucí práce) ; Kohajda, Michael (oponent) ; Karfík, Zdeněk (oponent)
disertační práce Petr Semecký Česká národní banka, právní postavení a náplň činnosti 1 Abstrakt A. Cíle Hlavním cílem disertační práce "Česká národní banka, právní postavení a náplň činnosti" je kvantifikovat, kvalifikovat a vyvodit co možná nejpřesnější závěry ohledně některých aspektů vývoje postavení a aktivit České národní banky do budoucna. K řešení tohoto úkolu autorovi posloužilo vymezení tří klíčových otázek v úvodu práce, jimiž jsou následující: 1. Jaké dopady pro Českou národní banku bude mít vytvoření nových orgánu pro dohled nad finančním trhem na celoevropské úrovni? 2. Jaké jsou přínosy a negativa přijetí společné evropské měny pro Českou republiku a měla by Česká republika do Evropské měnové unie vůbec vstupovat? 3. Jaký bude dopad novelizací směrnic o kapitálové přiměřenosti (tzv. "směrnice Basel II") na činnost České národní banky? B. Metody Při tvorbě práce bylo využito široké spektrum výzkumných metod, jež mají zajistit, aby došlo k vyvození závěrů s co možná nejvyšší vypovídací hodnotou. Lze jmenovat především metodu rešerší, abstrakce, komparace a syntézy. C. Prameny Jako nejdůležitější prameny využité při tvorbě práce lze jmenovat zejména odborné publikace, monografie, články uveřejněné v novinách a specializovaných odborných časopisech, odborné stati z internetových stránek...
|
|
|
Analýza vývoje konvergenčních kritérií
Poul, Milan ; Kopecká, Lenka (vedoucí práce) ; Jitka, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou přechodu na evropskou jednotnou měnu v České republice. Teoretická část práce pojednává o historii evropské integrace a vzniku hospodářské a měnové unie, dále informuje o maastrichtských konvergenčních kritériích v teoretické rovině a v neposlední řadě shrnuje zásadní milníky v případě integrace ČR do EU. Praktická část je věnována naplnění vytyčených cílů této diplomové práce. Hlavním cílem práce je analýza plnění konvergenčních kritérií v ČR. Kromě analýzy přístupových kritérií jsou v rámci dílčího cíle vyhodnoceny hlavní dopady vlivu přijetí jednotné měny na základní ekonomické subjekty (domácnosti, podnikatele a stát). V závěru práce objasňuje zásadní dopady případného přijetí jednotné měny na činnost České národní banky.
|
|
|
Analýza nominální a reálné konvergence zemí Visegrádské skupiny
Černý, Robert ; Ševčíková, Michaela (vedoucí práce) ; Štípek, Vladimír (oponent)
Cílem práce je analýza nominální a reálné konvergence zemí Visegrádské skupiny k zemím EU-15. Pomocí zvoleného regresivního modelu lze konstatovat, že v letech 2004-2008 došlo k Beta - konvergenci zemí V4 k uskupení EU-15. To však neplatilo pro krizové období 2008-2012, ve kterém zaostávalo především Maďarsko. Byl dokázán pozitivní vztah reálné a nomi-nální konvergence, čímž se potvrdila platnost Balassa-Samuelsonova efektu pro země EU. Česká republika vykazovala vždy nižší cenovou hladinu, než by odpovídalo jejímu HDP na obyvatele, nicméně v čase se přibližovala k regresivní přímce. U ostatních zemí V4 byl za-znamenán opačný průběh. Během období 2004-2012 nejlépe plnila Maastrichtská konver-genční kritéria ze zemí V4 Česká republika, naopak nejhorší pozici mělo na konci sledované-ho období Maďarsko.
|
|
|
Analýza dlouhodobého vývoje devizově kurzové politiky České republiky
Blažková, Kristýna ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Nigrinová, Lenka (oponent)
Cílem bakalářské práce je analýza dlouhodobého vývoje devizově kurzové politiky České republiky. Nejprve jsou uvedeny definice systémů kurzových režimů a jejich uplatnění, výhody, rizika a role centrální banky při řízení kurzové politiky. V dalších třech částech je popsána historie československé koruny a následně české koruny do roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie. Poslední kapitola je zaměřena na vstup České republiky do eurozóny. Míra připravenosti na vstup je posuzována úspěšností plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
|
|
|
Cesta koruny do Eurozony
Sýkora, Filip ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Hanzlíková, Helena (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zhodnotit připravenost České republiky na přijetí jednotné evropské měny eura, analyzovat schopnost České republiky plnit Maastrichtská konvergenční kritéria a posoudit zda je národní ekonomika na vstup do eurozóny dostatečně připravená. V první části této práce je stručný popis formování jednotné evropské měnové unie. Druhá část je zaměřená na plnění Maastrichtských konvergenčních kritérií Českou republikou a na jejich detailní popis. A ve třetí části je hodnocena reálná připravenost české ekonomiky na konvergenci ke společné evropské měně.
|
host ::
RSS.